Bitva u Caporetta (24. říjen-18. listopad 1917) byla významnou bitvou první světové války. Německo-rakousko-uherské síly v ní rozdrtily italská vojska a posunuly frontu hluboko na italské území, až k řece Piavě. Itálie se přes rozsáhlou pomoc Spojenců z této porážky vzpamatovávala přes půl roku. V bitvě se vyznamenal Erwin Rommel, který zde získal Pour le Mérite za dobytí Monte Matajuru.

plán bitvy

Průběh bitvy

Útok spojených rakousko-uherských a německých vojsk na italské pozice u Caporetta začal v 2 hodiny v noci plynovým a dělostřeleckým přepadem. Proti 2. italské armádě vyrazila rakouská pěchota v půl osmé ráno. Hlavní útočná vlna představovaná 12. pruskou divizí prorazila k Caporettu a vnikla do týlu italských vojsk na hoře Krnu. Rakousko-uherským divizím se podařilo do večera prorazit tři italské linie a během několika hodin bylo dobyto silně opevněné pásmo, které Italové považovali za nedobytné.

Italský odpor se zhroutil. Rakousko-uherská a německá vojska dobývala jednu obrannou linii za druhou a dostávala se k Piavě. Boje se úspěšně účastnil 35. pěší pluk z Plzně, který byl známý mezi lidem jako "Pětatřicátníci." Vojáci 21. pěšího pluku z Čáslavska vzpomínali,  že Italové postupně zpanikařili a opouštěli svá postavení. Překvapení bylo pro Italy dokonalé, fronta se neudržela. Útok směřoval do týlu vojsk nejen na Soči, ale i v Dolomitech a Karnských Alpách. Nastal hromadný ústup, který se změnil v útěk. Ztráty mrtvých, raněných a zajatých Italů čítaly přes 400 tisíc mužů. Útočníkům padly do rukou obrovské zásoby válečného materiálu a potravin.

Události po bitvě

Na řece Piavě se podařilo Italům počátkem listopadu 1917 obranu zkonsolidovat a boje zde probíhaly prakticky až do konce října 1918. Italská vojska pak i za pomocí československých legionářů podnikla na hroutící se rakousko-uherskou armádu útok, při kterém byly rakouské jednotky vytlačeny zpět. Vše skončilo ukončením 1. světové války.

Trvání: 24. říjen-18. listopad 1917

Místo: Italská fronta

Výsledek: drtivé vítězství Ústředních mocností